Tunisko 2011, hotel Sirocco

Je to sice dovolená all inclusive, ale nedá mi to něco nenapsat. Jde o to, že pocity jsou trochu smíšené.

Začneme tedy od začátku, přeskočím nákup zájezdu přes internet, to není nic zajímavého,dvakrát přeložený odlet a místo přistání není problém, když se řekne zavčas. V dnešní době standart.

Sraz na letišti 2.8.2011 19:25

img00001.jpg

Po odbavení byl odlet do Monastir

(arabsky المـنسـتير al-munastîr) plánovaný na 21:25 přesný. Dlouho jsem neletěl, asi tak 19let, ale musím říci, že to byl určitě ten samý Airbus A330. Alespoň podle zužitkování veškerého vybavení uvnitř, z venku jsem jej raději neprohlížel :)

Utržená opěrátka, nesvítící světýlka, potrhané čalounění, uvolněný pás a pytlíky na blitíčko také nikde.

Zaplať bůh, že nebyly alespoň použité.

Po startu bylo ohlášeno, že z technických důvodů nebyl naložen katering ... asi nešla ani lednička s ohřívákem :)

No nic, se svou postavou jsem se nasoukal mezi polorozpadlá sedadla a vybočil kus nohy do uličky, kterou mi v zápětí narazil zpět pojízdný stolek s prodejem cigaret.

Na otázku jesti nechci koupit, odpovídám ,,Ne děkuji, mám tak zmáčknutou hrudní oblast, že dlouho nebudu kouřit.,,

Nutno dodat, že arabská posádka ovládala polorozpadlý Airbus s naprostou přesností a pohodou. Let by velmi klidný a aeroplán přistál podle očekávání ve 24:05 arabského času.To znamená o hodinu méně než máme v ČR. Po přistání a zajištění zavazadel, jsme se přesunuli do přistavených autobusů. Delegátka říkala bílý autobus s číslem 24.

Byl tam, jako na startu, mezi ostatními. Mělo mě varovat už to, že všude byl polepen samolepkami DAKAR. To bylo něco, myslím že tuto trasu, asi 120 km, jel jako časovku na hedvábné stezce... Už od letiště vyrazil jak ďas. Za zvuku krásného arabského songu, jsme přeskočili koleje vedoucí kolem letiště. První zastávku s turisty měl podle delegátky za 20 minut. Musím říci, že do cíle první etapy dojel s 11 minutovou rezervou.

Seděl jsem vzadu uprostřed do uličky a sledoval neskutečnou jízdu skrze přední sklo. Plno lidem se na tomto místě dělá zle, houpe to, ale já byl rád, že nesedím vpředu. Ve městě je zde předepsaná 50 km rychlost :), uličky jsou úzké a klikaté. Navigátora nepotřebuje, cestu zná.

Rovinka na zrcátka, levá ostrá, bez brzd, pravá utahuje a bez brzd, kruhák, ber plnej, štěrk. Před zatáčkou nebrzdil, pouze rozsvítil dálková světla, aby ti, kteří jsou za zatáčkou, měli čas pokleknout hlavou k mece a naposledy se pomodlit. Na rovince dojel Mazdu pickup a tlačil ji asi 500 m před sebou. Než uhnula z cesty. Ne že by ho asi chtěl pustit, ale určitě nic neviděl ani neslyšel, byl oslepen několika 100W žárovkami a ohlušen tlakovým klaksonem. Když se takhle nalepil na náklaďák s LPG hledal jsem kladívko, abych vytvořil nouzový východ. Cyklisti, motorkáři a ani chodci nemají šanci, pokud se nehnou oni, mají smůlu.

img00085.jpg

Na fotografii je jeden, před busem jak to valí na druhou stranu ulice. Přežil. Paráda. Žijeme a časovku jsme udělali místo hodinky a půl, za krásných 57 minut. Tak že, v hotelu jsme v 1:45 a je tu nádherných 32stupňů / v noci.

3.8.2011

Krásné ranní probuzení v klimatizovaném pokoji, roztáhnu neprodyšný závěs a jsem oslepen krásným pohledem na bazén a móře. Po bližším ohledání pokoje zjišťuji, že hotel má svá nejlepší léta za sebou. Ale nenechám se tímto odradit. Hurá na snídani, nadlábnout se a do vln. Romantika jako prase. Moje atletickosýrová postava se hrne pískem, pokrytým řasou po přílivu do kalné vody. Krása. Když zdolávám pět, šest vln voda se čistí. Písečná pláž je paráda, ale s tou čistotou to není úplně ono. Kolem desáté čistí všechny řasy ze břehu a dá se na to koukat. Přesunujeme se do bazénu, kde má voda ,,osvěžujících‘‘ 36 stupňů. Během dne je 42 stupňů ve stínu rákosového slunečníku. Raději bych dobu ledovou, než globální oteplování. Všichni tu na Vás mluví česky. ,,Achoj kamarad, ja Dido a ty?‘‘ Oslovuje mě jeden z animatorů, kteří se zde starají o zábavu. Po krátké debatě se stěhuji do baru na pár piveček a jdeme na oběd. Jídlo je docela stravitelné, musí si vybrat každý, když i můj syn našel tu svou chuť. (smažené brambory a bageta :) ) Zbytek dne proflákáme střídavě u bazénu, moře a baru. Několik hodin věnujeme učení prcka plavat.

4.8.2011

Dnešní den proflákneme u moře.Kupujeme si nějaké hroznové víno. Večer se jdeme projít kousek kolem hotelu. Bohužel všechny obchůdky jsou zavřené.Všichni tu mají ramadán a kolem 19:30 usedají k večeři po celodením půstu. Cestou zpět koupíme potápěčské brýle, protože je mladej nutně potřebuje. 5.8.2011 Dnes jsme ráno začali v bazénu, protože bylo nutné se naučit potápět. Potom jsme na pláži hráli pétanque s animátory. Musím říct, že Dido a Zizu (dva z animátorů) mají strašně nevděčnou práci. Připadalo mi to jako v jednom dílu RUSKÉ RULETY, kdy Lábus a Kaiser baví účastníky zájezdu. Ale jinak fakt borci, kteří blbnou i s dětmi. Při válení se na pláži jsme koupily od potulného prodavače, nějaké velké škeble, moc mě baví jejich styl obchodu. On: ,,Hej, kamarad.udělame obchod?´´ Já: ,,Ano, chci tu,tu a tu.Kolik?´´ On: ,,65TD´´ Já: ,,Moc,, On: ,,45TD, ale já bankrot,, Já: ,,Moc, 20TD,, On: ,,Ne,ne bankrot 25TD,, Já: ,,20TD,, On: ,,Ok, dobrá obchod, diky kamarad, ahoj,, Všude, kromě obchodů s fixní cenou se dá usmlouvat třetina ceny. Aktuální kurz je 12,60Kč/1TD Večer opět procházka po městě. Po silnicích se zde jezdí na všem, mula, moped bez světel, SPZetky má tak třetina vozidel, rozpadlá kola, psy, prostě na všem. A je uplně jedno jak, kruhový objezd se jede jednou doprava, jednou doleva, podle toho kudy je to blíž. Tma jako v ranci, nikdo nesvítí, proč… pokud klakson troubí tak troubí, jinak na sebe halekají. Parádní systém, je pravda že žádnou nehodu jsme neviděli. Tak a zpět do hotelu. 6.8.2011 Dnešní den byl opět ve znamení koupaní.Střídavě u bazénu a v moři. Večer opět procházka. Nedá mi nenapsat, že Tunisko je opravdu dost špinavé.Vylezete z hotelu a všude jsou rozpadlé domy, kanály, odpadky se povalují všude. To ale nenarušuje klid místních domorodců všichni jsou happy, tedy až po večeři, protože v době ramadánu, nejí a nepijí do zpadu sluvnce a tím jsou všichni nervózní jako prase. Kupujeme zmrzlinu, tolik potřebného dřevěného hada a pár cetek na památku. Dnes jdeme spát dříve, ráno jedeme na karavanu s velbloudy.

img00053.jpg

7.8.2011 Dnes ráno jsme vyrazily na velbloudy. Leták hlásá krásnou projížďku s karavanou fíkovým sadem, mezi kaktusy atd. Realita je trochu jiná.Fíkovníky nikde, kolem bordel, sklo papíry, lahve. Na velbloudech docela sranda.I mou postavu veze velbloud lehce, to potěší :). Shlídneme výrobu arabského chleba, ochutnáme jejich silný a sladký čaj a pokračujeme dál ,,romantickou krajinou,, . Na konci cesty se necháváme fotit profesionálním fotografem s Nikonem D40 na krku a vláčkem zpět na hotel. Odpoledne jsem nevydržel abstinování bez motorky a půjčil si vodní skůtr. Jsem vydrncanej jako blázen.Byly velké vlny a já spíš lítal než jezdil. Prostě super. I prckovi se moc líbilo. 8.8.2011 Poslední den.V relativním klidu.Zítra je odjezd. Tak dnes razíme k moři, užít si ho co nejvíce. Prcka zahrabávám do písku, jdeme pohladit muly a koně které jsou na pláži a sledujeme je jak s jejich pomocí odklízejí z pláže bordel. Odpoledne jdeme utratit poslední TD za různé cetky a blbiny. Večer dáme poslední kávu a jdeme balit. 9.8.2011 Tak dnes odlet. Ráno ještě do bazénu.Hodně fouká na pláži je písečná bouře. :) V 10:00 přijíždí autobus a odveze nás na letiště. Cesta byla poklidná a tento řidič jede opatrně :) Po cestě potkáváme jednoho a prvního policistu opřeného o značku. Jak jsem psal, že jsem neviděl bouračku, tak po nájezdu na místní dálnici hnedle jedna byla. Byly pouze pomačkané plechy, ale asistuje u toho policie, jako u nás URNA. Vesty, samopaly, helmy, jak u přepadu. Tentokrát letíme z letiště Enfidha (nebo Dar-el-Bey, arabsky دار البي). Je to rok staré letiště uprostřed ničeho. Na letišti jsme ve 12:30 let je plánován na 15:00. Při vystupování z autobusu se nahrnou pikolíci a berou nám zavazadla, že je jako oni povezou, ale bakšiš. Po nekutečném řevu na mě že jako zaplatím a já že ne, se mi sápe po foťáku na krku. Zahajuji tvrdou ofenzivu a odtlačuji jej s řevem arabských nadávek do budovy letiště. Bohužel už po odbavení zjišťujeme, že odlet o hodinu a půl odložily. Informaci víme pouze z úst stevardky, na tabulích je pořád odlet 15:00. Čekání je dlouhé, pro kuřáky je příjemné to že se dá v hale v určitých místech kouřit. Projdeme si pár obchodů a čekáme. Když už jsme přečkali tu dlouhou dobu na letišti, tak let odložily ještě o půl hodiny. Letecká společnost nám jako omluvu dává svačinu.Teda svačinu, na osobu jednu plechovku Coly nebo Fanty :) Konečně jsme se dočkaly a nasedáme do letadla. Toto není tak vybydlené jako při cestě tam. Airbus A320 a dokonce dostaneme i něco k jídlu. Ve 22:00 jsme v Praze.

Dovolená celkem zdařená, ale v Tunisku jsem už byl a už tam nemusím.

Kompletní fotogalerie

Tags:

Vybíráme
Další články
Archiv
Hledat klíčová slova