Korfu, hotel Golden Sands

Den odletu 27.7.2012

Tak nám začala dovolená. A začíná ,,krásně,,

Na letiště nás odvezl táta. Jakmile nás vysadil před letištěm a my dostaly instrukce od delegátky ČD Travel, zjišťujeme, že odlet není v plánovaných 18:50, ale posunutý na 19:20.

No nic, stejně je na odbavení fronta kolem celého ruzyňského terminálu 2. Odbaveni jsme v 17:50 a čekáme na letadlo.

Davídek dostal od delegátky hodinky, tak máme čas si je nařídit a můžeme se vyfotit u medvěda pilota, asi nejdůležitější věc na letišti.

V 18:46 přišla zpráva o druhém přeložení odletu, tentokrát na 20:00.

Boeing 737 verze 800 vzlétl přesně na několikrát odložený čas :)

Doba letu 1h a 55min, průměrná rychlost 860 km/h. Let probíhá vcelku klidně a bez jakéhokoliv problému.

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě.

Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu Pantokrator. Tato ranvej má délku jen 2 375 metrů. Piloti zvládají přistání na jedničku.

Po vystoupení z letadla se autobusy dostáváme do haly, kde bereme zavazadla a přesunujeme se k připravenému autobusu, který je označen ČD Travel. Organizace cestovní kanceláře zatím na jedničku.

Autobus nás převáží asi 45min do jižní části ostrova do letoviska Agios Georgios do hotelu Golden Sands. Řidič je opravdu nebojácný a na úzkých silnicích nepadá rychlost pod povolenou i v místech, kde se potkává v zatáčkách s kamiony a autobusy.

Na hotelové recepci se hlásíme a tady přichází první zaváhání cestovní kanceláře.

V hotelu nemají informaci o tom, že přijedeme tři a že máme rezervován pokoj s dvěma lůžky a přistýlkou. David je unavený, tak to budeme řešit až ráno.

Pokoj je normálně zařízený dvě postele, lednička (předválečná, ale funkční) TV a hlavně funkční klimatizace. Radši ani nevybalujeme a jde se spát. Uléhám pod klimatizaci na zem, protože mladej zabral celou jednu postel.

Den druhý 28.7.2012

Ráno stáváme před 8:00 a jdeme na snídani. Po noci strávené na zemi mám pěkný hlad. Snídaně jsou vcelku obstojné a každý by si měl vybrat, akorát káva nic moc. Tousty, sýr, salám vejce, marmeláda, broskve, a něco teplého párek apod.

Za denního světla si prohlížíme náš výhled z balkonu. Máme výhled do zahrady na hory a palmy. Mohlo to být horší. Vedlejší balkony jsou přímo nad eternitovou střechou restaurace.

Bereme plavky a odcházíme k moři. Před hotelem je silnice a přímo naproti, strmý přístup do moře s písečnými plážemi mezi skalami. Tento kousek pláže je neudržovaný s ostrými kameny a skalami v písku. Nevadí dnes nám to tu bude vyhovovat a zítra se podíváme jinam. Asi 500m dál je pláž písečná se slunečníky a lehátky za 5€ na den.

Po obědě přijíždí delegátka a řešíme s ní náš problém s přistýlkou. Dále nabízí pár výletů po ostrově všechny vychází na cca 40€ na osobu. Asi si půjčíme auto a objedeme si to sami. Půjčení auta by mělo být podle delegátky nejlevnější za 68€ na den.

Vyrážíme zase k moři, zastavuji se hned vedle hotelu asi 100m, v místním supermarketu a kupuju minerálku. Místní voda není dobrá na pití.

Po prolenošeném odpoledni na pláži se vracíme do hotelu k místnímu bazénu. Paráda hloubka 1.4m – 2,5m to bude koupáníčko. Skáču s rozběhem placáka a už jdu ven. Bohužel tu není teploměr, abych zjistil kolik má voda stupňů, ale jen jsem do ní skočil, už jsem se zpotil. Zklamán lezu ven. Mladýmu to nevadí a je naložený v dětském brouzdališti, které musí být ještě o deset stupňů teplejší.

Večer se jdeme podívat po okolí. Chceme navštívit delegátkou doporučenou tavernu Malibu beach, je to asi 1 km od hotelu. Tento podnik vlasní češka a je moc milá, teda milá... Je to obchodnice. Mladýmu dává zmrzlinu zdarma a zve nás na další návštěvu u nich na pláži, kde za 6€ na den pronajme slunečníky a lehátka, plus k tomu 2x frapé kávu zdarma. Asi sem zajdeme na jídlo. Je 10:00 a vracíme se do hotelu David už skoro spí, tak ho nesu na koni. Po cestě kupujeme ještě balenou vodu za 1,90€ 6x1,5l. Na hotelu si dáme ještě kávu a jdeme spát.

Den třetí 29.7.2012

Budíček v 7:30, dáváme snídani a jdeme se podívat na nějakou jinou pláž se slunečníky. Jdeme na tu cca 500m od hotelu, je to pěkná písečná pláž se slunečníky za 5€/den. Dnes zůstaneme tady. Parádní koupání nikdo neotravuje, až na patnácti člennou rodinku z Francie, která rozbila tábor hned vedle nás a jejich 10 dětí huláká jak paviáni. Koupačka a opalovačka, nemažu se... Já se přeci nespálím a pozdě Zicha lovit. Večer jsem jak akční balení tří prasátek Red Big Pig.

Po večeři se jdeme projít a zmapovat terén na druhou stranu než včera. Tuta cesta směrem na sever je zajímavější. Podél cesty je tu jedna taverna za druhou a sem tam nějaký ten obchůdek, grill bar a gyros. Gyros do pita chleba 2,5€. Míjíme půjčovnu skútrů a čtyřkolek. Auto půjčovna je tu také ale nikdo v ní. V neděli nedělají, zajdu sem zítra.Večer probíhá v hotelu program latinskoamerických tanců. S velkými obtížemi odolávám. Do postele jsme se dostali asi v 23:00. Zítra se dojdu zeptat na půjčení auta na středu. Chceme se podívat po celém ostrově a auto se zdá být nejlepší volba.

Den čtvrtý 30.7.2012

Po snídaní se jdu zeptat na auto.

Dorazím do první půjčovny, kde mají pouze Suzuki Jimmi za 75€ na den. Jdu se zeptat hned vedle a s mojí lingvistickou výbavou se přes řecký pozdrav, anglické otázky, německé odpovědi, italské číslovky a deset prstů domluvím na zapůjčení malého Fiata Panda za 45€, ještě byl k dispozici Daewo Matiz, ale toho jsem neoblékl :)

Nicméně je zde vidět velký rozdíl od nabídky přes delegátku, která chtěla 68€, plus vyježděný benzín a tím co jsem domluvil osobně s volnýma kilometrama.

Auto ale nebylo volné na středu, tak si jej ihned půjčuji na dnešek a vyrážím pro posádku k hotelu. Byly jsme připraveni jít k moři tak narychlo připravit mladýmu věci s sebou a jedeme. Na mapce je růžově vyznačena naše cesta po ostrově.

Nejprve jedeme do hlavního a jediného města na Korfu Kérkyra, které je od roku 2007 součástí světového dědictví UNESCO. všechno ostatní jsou vesnice a letoviska.

Po cestě míjíme neskutečné množství rozestavěných a nedodělaných budov, které jsou již ve stadiu chátrání. Někdo říká že za hotovou budovu platí velkou daň a jiný toto zase svádí na krizi. Nevím, vzhledem k neskutečnému nepořádku...teda bordelu si myslím, že je to liknavostí a leností místních Řeků.

Po příjezdu do Kérkiry, parkuju auto u přístaviště jachet poblíž staré pevnosti. Odtud půjdeme pěšky.

Vyrážíme směrem k hlavní pevnosti kde děláme pár fotek a přes krásný zelený parčík jdeme do historického centra. Centrum postavily Benátčané v dobách největšího rozkvětu. Jakmile vstoupíte do centra jste opravdu jako v Benátkách.

Pouze zatopit ulice vytvořit kanály a jsme v Itálii. Pověšené prádlo mezi domy a podobné srovnatelné detaily dávají za pravdu tomu, že Kérkiře se také říká suché Benátky.

Po cca tříhodinové procházce po centru si dáváme v jedné t taveren oběd gyros a pizzu. Místní majitel je hodně komunikativní a jídlo velice dobré celkem za 12€. Pomalu se stahujeme k autu a vyrážíme na druhou stranu ostrova podívat se trochu z kopců dolů.

Davídek má trochu žaludeční problém zapomněli jsme mu dát kynedril, tak po pár kilometrech usíná a probouzí se až na krásné vyhlídce na zátoky a skalní převisy z vesničky Prinilas a Lákones.

Po cestě dolů děláme pár fotek a stavíme u krásného krámku se suvenýry, trošku jiný sortiment než u pláže. Nádherná keramika, která se s nafukavacím bordelem na plážích nedá srovnávat. Majitelé jsou starší řekové a ihned se dávají do řeči. Na ochutnání nabízí mandle a olivy.

Korfu je nejzelenější ostrov Řecka. Na ostrově je něco kolem 6 mil olivovníků a musím říct, že projíždět těmito alejemi je balzám na duši.

Dorážíme na pobřeží kde se kocháme nádhernou smaragdovou barvou zátok. Barva je to opravdu úžasná.

Projíždíme dál a dál krásnou krajinou porostlou olivovníky a mladýmu je opět zle. Po několika kilometrech vidíme u silnice ručně psanou ceduly Donkey- Esels. Myslím že to bude nějaké svezení na oslícich.

To by mohlo Davidovi zvednout náladu. Odbočuji ze silnice na silně kamenitou cestu, která se po pár metrech zdá neprostupná. Nicméně půjčený Fiat panda šplhá nerovným terénem asi 3km a dojíždíme k ohradě, kde vidíme oslíky.

Vystupujeme a jdeme se zeptat jestli je možné oslíky vidět.

Po několika slovech zjišťujeme, že je to oslí nemocnice a že tu jsou nemocní oslíci z dalekého okolí i pevniny.

Oslíci se tu léčí se zlomeninou, se zuby s různými problémy s očima a prosednutou páteří. Vcelku žalostný pohled, ale zvířata jsou rádi za každý kontakt a pohlazení.

Na konci areálu jsou mladí oslíci kteří jsou v karanténě po příjezdu na ostrov.

V přilehlé ohradě je jeden kůň a Davida nenapadne nic jiného, než že tu je aby se ti oslíci rychle uzdravily a snažily se být tak velcí jako kůň :)

Dále se vracíme směrem k našemu hotelu, tentokrát přes hory středem ostrova. Cesty jsou tu úzké a klikaté. Jezdit na ostrově, znamená mít notnou dávku odvahy, rozhodně nedoporučuji někomu kdo se za volantem moc necítí.

Je tu opravdu moc vraků na cestách a řidiči jezdí tak jak to přijde pod ruku. Semafory jsou zde pouze informace, když svítí červená dej si pozor a jeď. Když jsem jako jediný zastavil na červenou v tu ránu bylo slyšet strašné troubení a mečení klaksonů. Najednou jsem se dostal do obležení asi deseti skůtrařů s posátkou minimálního počtu dva lidi. Není tu výjimka jezdit že na skůtru jede čtyřčlená rodina. No peklo.

Jedeme dál a v serpentýnách na povolené 7O kilometrové rychlosti se na Pandu začal lepit kamion, který neměl přední okno a byl celý orezlí bez SPZ. Začal troubit a snažil se nás předjet na silničce na kterou se na šířku vejde naše Panda a půl :) radši uhýbám ke straně a pouštím ho.

Ve zdraví dojíždíme k hotelu a ve 22:00 vracíme auto nepoškozeno a bez jediného škrábance.

Den pátý 31.7.2012

Úterý prolenošíme u moře stavíme hrady z písku a večer se jdeme podívat na nedaleké písečné duny u velké laguny která je tvořena přílivem.

Po cestě zpět si dáváme frapé a večeři v taverně u moře a kupujeme pár suvenýrů.

Jezdí tu fajnový obchodníci s pojízdnou prodejnou v dodávce a mají ceny cca o pět procent nižší než v ,,super marketech,,

Dneska jsem úplně hotovej a jdeme spát.

Den šestý 1.8.2012

Kompltně celý den proležený u moře. Během poledního klidu kupujeme síťku na ryby a odpoledne se snažíme nějakou chytit. Mladej chytá jak divej daří se mu do čepice chytit mořského koníka, ale rybu žádnou. Teda skoro žádnou, ráno jsem našel u cesty malého plastového žraloka tak jsem mu ho podstrčil, aby jako něco ulovil.

Měl ohromnou radost. ,,Tati a je živej... hele asi není .... co to má na břiše za písmenka? ... MADE IN CHINA :) Ale důležitá je spokojenost z lovu.

Den sedmý 2.8.2012

Další den u moře, další hrady, koupání a hledání kamínků. Na pláži kupujeme pár koblížek a studený čaj. Koblihy na pláži stojí 3ks 1€ a Icea Tea v plechu 70 centů.

Den odletu 3.8.2012

Tak kufry sbaleny už od včerejšího večera, do 12:00 musíme vyklidit pokoj a v 19:30 pro nás přijede autobus a odveze na letiště.

Odlet je plánován na 22:25. Vyklízíme pokoj a jdeme se naposledy koupat k moři. Oběd si dáváme v taverně hned vedle hotelu a musím říct, že úžasný tzatziky a jehněčí karbanátek no lahůdka.

Na letišti předbíháme frontu, že máme malé dítě :) a jdeme do haly, samozřejmě máme ohlášené zpoždění :) tentokrát pouze 30 minut.

Let byl trochu s turbulencí, ale jinak OK. V Praze se trochu pozdržely kufry a tak jsme měli dalších 30 min zpoždění.

Dovolená celkem dobrá, ale ostrov Korfu je malý a stačilo by na něj dva dny. Pláže jsou vhodné pro rodiny s dětmi, žádný velký podmořský život tzn. šnorchlování nebo potápění nic moc. Památky napočítáte na jedné ruce.

Nicméně musím říct že za ty peníze to stálo :)

Celá fotogalerie ZDE